Kapitola 6.

28. září 2011 v 10:48 | Yu-chan |  Láska za všechny prachy
Tak tu máte další pokráčko... a už žádný kopyta.

Andreas

"Co tu děláš?" zeptal se mě můj brouček.
Nevěděl jsem co mu na to mám říct. Miloval jsem ho. Byl tak líbezně sladký, že když zavrkal, podlomily se mi nohy.
"Právě jsem málem přizabil svýho bejvalýho." odpověděl jsem mu a políbil ho na čumáček.
Nemůžu mu přeci říct že mě ten zmetek unesl a připoutal ke sloupu. To by ho šel ještě dodělat. Už takhle bude mít Georg dost problémů.
"Doufám že si z toho vezme ponaučení." zasmál se a polibek mi opětoval.
Jeho pozornost a ohleduplnost se mi líbila. Bral jsem ho jako znovu nalezeného miláčka, kterého se mi konečně podařilo najít. To, že jsem straší ještě neznamená, že jsem zkušenější. Učí mě poznávat nové techniky a metody.
"Doufej, že jo, protože jinak to příště bude horší." usmál jsem se.
"Jak příště? vy se jako tajně scházíte?" začal být Gany podezřívavý.
Jeho tajené žárlení mě vdy vyprovokovalo k tomu abych mu dal hudlana. Jinak to nebylo ani v tomto případě. Oba jsme se svalili na naši růžovoučkou postýlku a oddávali se rozkoší toho druhýho.

Georg
Přemýšlím. Co se mnou bude? Budu se moct ještě někdy postavit na nohy? Budu moct vůbec něco dělat? Proč mi to udělal? Cítím svíravou bolest v pravé noze. Zběsile mačkám tlačítko na přivoání setřičky. Bolest se stupňuje.
"Ano pane Mauricio?" oslovila mě ta sestřička, co se mě snažila svádět.
"Bolí mě pravá noha. Moha byste s tím něco udělat?" požádal jsem jí a dál se svíjel v křečích. Bylo to utrpení.
"Obávám se že nemohla. Trpíte fantomovou bolestí. Tu nohu, o které tvrdíte, že vás bolí, jsme museli amputovat."
Koukal jsem na ní jako péro z gauče. Amputovat? Jak jen... jak mohli...bez mého souhlasu.
"Sestři, donesla byste mi trochu vody?"
Sestra odběhla pro vodu a já zůstal zase na chvíli na pokoji sám. Přestávalo mě to tu bavit. Začínali se u mě projevovat deprese. Měl jsem absťák. pořeboval jsem nutně Nikotin. když sestra přiběhla s vodou zeptel jsem se jí.
"Mohl bych si dát cigaretu sestři?"
"Ne. V nemocnici se nekouří." odpověděla mi stručně a šla zase zpátky na svoje oddělení.
Chytil jsem nerva. Zuřivě jsem mlátil do postele. V záchvatu zuřivosti jsem si vytrhl kanilu a chtěl jsem utíkat ven. při pvním kroku jsem spadl. Dál si nic nepamatuju.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Umělecká Akademie Darllov - RPG Umělecká Akademie Darllov - RPG | Web | 28. září 2011 v 10:58 | Reagovat

Zdravíme (nejen) pisálky. Zveme vás do textové RPG hry. Že nevíte co to RPG je? Můžete to zjistit na našich stránkách. Přečtěte si o co jde, vyplňte registraci a zapojte se do hry. Pojďme společně vytvořit příběh, přiučit se (byť virtuálně) něčemu novému a poznat nové přátelé. :)

Hezký den, Umělecká Akademie Darllov | Darllov.blog.cz

2 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 28. září 2011 v 20:08 | Reagovat

Mno wáw ty ses teda rozhoupala... Jak to bude dál? Snad napíšeš další dílek co nejdřív... Chudák má po noze. Hihi já bejt jím dám Andrymu do čumáku ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama